ŠKOLNÍ ŘÁD

ZÁKLADNÍ ŠKOLY

 

 

Základní škola a Mateřská škola Miličín

okres Benešov

 

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

 

 

Název školy

Základní škola a Mateřská škola Miličín okres Benešov

Právní forma

Příspěvková organizace

REDIZO

600042057

IZO

102 002 410

71006648

Adresa školy

Tyršovo náměstí 248, Miličín 257 86

Ředitelka školy

Mgr. Marcela Škramlíková

Telefon

731 410 043

E-mail

škola@milicin.cz

WWW

www.skolamilicin.cz

 

Zřizovatel

Název

Obec Miličín

00232238

Adresa

Miličín 1, Miličín 257 86

Telefon

317 802 260, 724 900 528

E-mail

starosta@milicin.eu

WWW

www.milicin.eu

 

 

Platnost dokumentu od :                                           3. 9. 2018

Dokument schválen školskou radou dne :                 3. 9. 2018

Dokument schválen pedagogickou radou dne:         27. 9. 2018

 

S/16/18

 

 

V Miličíně dne 24. 9.  2018

 

 

 

                                                                                                                  Mgr. Marcela Škramlíková

                                                                                                                          ředitelka školy

S účinností od 3.9. 2018.


OBSAH

 

1        Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců, pedagogických pracovníků, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy. 4

1.1        Práva žáků a jejich zákonných zástupců. 4

1.2        Povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců. 6

1.3        Práva a povinnosti pedagogických pracovníků. 7

1.4        Pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole. 8

2        Provoz a vnitřní režim školy. 9

2.1        Docházka do školy. 9

2.2        Režim činností ve škole. 11

2.3        Postup školy při nevhodném chování žáků při vyučování, které znemožňuje vzdělávání ostatních   13

2.4        Režim při akcích mimo školu. 13

2.5        Školní poradenské pracoviště. 15

3        Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků  a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy  a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 16

3.1        Bezpečnost a ochrana zdraví žáků. 16

3.2        Ochrana před sociálně patologickými jevy. 19

3.3        Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem.. 20

4        Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků. 23

5        Pravidla pro hodnocení žáků (klasifikační řád). 24

5.1        Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků. 24

5.1.1         Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 24

5.1.2         Výchovná opatření 28

5.1.3         Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků. 29

5.1.4         Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  a žáků mimořádně nadaných. 30

5.1.5         Způsob hodnocení žáků - cizinců. 31

5.2        Způsob získávání podkladů pro hodnocení 31

5.3        Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace  a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 33

5.3.1         Hodnocení chování 33

5.3.2         Stupně hodnocení chování 33

5.3.3         Stupně hodnocení prospěchu v povinných a nepovinných předmětech. 35

5.4        Slovní hodnocení 41

5.4.1         Zásady pro používání slovního hodnocení 41

5.4.2         Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení hodnocení žáka na vysvědčení: 42

5.5        Celkové hodnocení žáka na vysvědčení 43

5.6        Komisionální a opravné zkoušky. 44

5.6.1         Komisionální zkouška. 44

5.6.2         Opravná zkouška. 45

5.6.3         Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí 45

 

 

 

Ředitelka školy vydává školní řád na základě zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Školní řád je závazným vnitřním dokumentem školy platným nejen ve škole, ale i na mimoškolních akcích pořádaných školou.

 

 

1         Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců, pedagogických pracovníků, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

 

Základní práva a povinnosti žáků vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), z Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva ČNR z 16. prosince 1992 a zveřejněné ve Sbírce zákonů pod č. 2/1993 Sb., a z Úmluvy oprávech dítěte, zveřejněné ve Sbírce zákonů pod č. 104/1991 Sb.

 

1.1       Práva žáků a jejich zákonných zástupců

 

  1. Zákonní zástupci mají právo na svobodnou volbu školy pro své dítě.
  2. Žáci mají právo na vzdělávání a školské služby podle školského zákona.
  3. Žáci mají právo na vzdělávání podle školního vzdělávacího programu formou účasti ve výuce podle rozvrhu a na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumu a fyzických schopností.
  4. Žáci a jejich zákonní zástupci mají právo být seznámeni se svými právy a povinnostmi danými školním řádem, vnitřními předpisy a zákonnými normami.
  5. Žáci a jejich zákonní zástupci mají právo na ochranu osobních údajů.
  6. Žáci a jejich zákonní zástupci mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání, zejména prostřednictvím žákovských knížek, konzultačních hodin a třídních schůzek.
  7. Žáci mají právo požádat o pomoc vyučujícího v případě nejasností v učivu, k vysvětlení nepochopeného nebo zameškaného učiva či doplnění a prohloubení probíraného učiva, nově přijatí žáci mají právo na pomoc při adaptaci v nových podmínkách.
  8. Žáci mají právo na spravedlivé hodnocení s přihlédnutím k individuálním potřebám, na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek, žáci a jejich zákonní zástupci mají právo vidět písemné práce žáka opravené učitelem v průběhu klasifikačního období.
  9. Zákonní zástupci žáků mají právo požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáků.
  10. Žáci mají právo na slušné zacházení, osobní bezpečí, úctu a respektování soukromí, právo na respektování svých individuálních zvláštností, odlišností a zdravotního stavu.
  11. Žáci mají právo na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jejich věku, mají právo na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny, a to za daných pravidel.
  12. Žáci mají právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace, před psychickým a fyzickým násilím, sociálně patologickými jevy, informacemi, které by mohly ohrozit jejich rozumovou a mravní výchovu, návykovými látkami, které ohrožují jejich tělesný a duševní vývoj.
  13. Žáci mají právo na poskytnutí pomoci v případě, že se cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, ocitnou se v ohrožení či nesnázích.
  14. Žáci a jejich zákonní zástupci mají právo na informace a poradenské služby školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu.
  15. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají v rámci možností školy právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy.
  16. Žáci a jejich zákonní zástupci mají právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných náležitostí vzdělávání, přičemž vyjádřením žáků musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje.
  17. Žáci mají právo svobodně vyjadřovat své názory, a to ve všech záležitostech, které se jich týkají, a s dodržením všech pravidel slušné komunikace a jednání.
  18. Žáci mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit.
  19. Zákonní zástupci žáků mají právo volit a být voleni do školské rady.
  20. Žáci mají právo účastnit se akcí organizovaných školou, pokud splní kritéria stanovená pro účast.
  21. Žáci prvního stupně mají právo navštěvovat školní družinu, až do naplnění její kapacity.
  22. Žáci druhého stupně mají právo navštěvovat školní klub až do naplnění jeho kapacity.
  23. Zákonní zástupci mají právo požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel školního řádu.


1.2       Povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

 

  1. Žáci jsou povinni řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, účastnit se hodin stanovených rozvrhem a aktivit souvisejících se školním vzdělávacím programem.
  2. Žáci jsou povinni řádně nosit žákovskou knížku, učebnice, sešity a další pomůcky na vyučování podle platného rozvrhu, soustavně se připravovat na vyučování, plnit domácí a další zadané úkoly.
  3. Žáci jsou povinni účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásili.
  4. Zákonní zástupci žáků jsou povinni zajistit řádnou docházku do školy a školského zařízení.
  5. Žáci jsou povinni chránit své zdraví a zdraví spolužáků a ohlásit jeho ohrožení.
  6. Zákonní zástupci žáků jsou povinni oznamovat škole a školskému zařízení údaje nezbytné pro školní matriku (§28 odst. 2 a 3 školského zákona v platném znění) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
  7. Zákonní zástupci žáků jsou povinni informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání a o skutečnostech podstatných pro průběh vzdělávání a bezpečnost žáka a jejich změnách.
  8. Žáci jsou povinni dodržovat školní řád a ostatní vnitřní předpisy a pokyny školy, s nimiž byli seznámeni.
  9. Žáci jsou povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a dalších zaměstnanců školy, které jsou v souladu s právními předpisy a školním řádem.
  10. Zákonní zástupci žáků jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.
  11. Zákonní zástupci žáků jsou povinni se na vyzvání ředitele školy osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
  12. Zakázány jsou všechny projevy rasové, náboženské, národnostní, sociální a jiné nesnášenlivosti, diskriminace, nepřátelství, násilí, šikana, veškeré hazardní hry. Zakázáno je přechovávání a rozšiřování pornografie a držení, požívání a šíření návykových látek. Žáci nenosí symboly propagující hnutí směřující k potlačování základních lidských práv a svobod.
  13. Ve škole není povolena činnost a propagace stran a hnutí a náboženských organizací.
  14. Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj žáků nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí.

 

Další práva a povinnosti žáků jsou vymezeny v následujících článcích školního řádu dle věcné příslušnosti.

 

 

 

1.3       Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

 

Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo

-        na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,

-        aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,

-        na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami
a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti,

-        volit a být voleni do školské rady,

-        na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

 

Pedagogický pracovník je povinen

-        vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,

-        chránit a respektovat práva žáka,

-        chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,

-        svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,

-        zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,

-        ve smyslu evropského nařízení ke GDPR zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím data, údaje a osobní údaje a zaměstnanců školy, citlivé osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku, shromažďovat pouze nezbytné údaje a osobní údaje, bezpečně je ukládat a chránit před neoprávněným přístupem, neposkytovat je subjektům, které na ně nemají zákonný nárok, nepotřebné údaje vyřazovat a dál nezpracovávat.

-        poskytovat žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka informace spojené
s výchovou a vzděláváním.

 

1.4       Pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole

 

 

  1. Zaměstnanci školy, žáci školy a jejich zákonní zástupci spolupracují, navzájem se respektují, neomezují svá práva ani odpovědnost. Vzájemná jednání probíhají na partnerské úrovni, jsou naplněna úctou, respektem a tolerancí. Všichni zúčastnění jsou odpovědni za své jednání, přispívají k vytváření pozitivní atmosféry a chrání dobré jméno školy.
  2. Zaměstnanci školy vydávají pouze takové pokyny, které jsou v souladu se školním vzdělávacím programem, školním řádem, vnitřními předpisy a nezbytnými organizačními opatřeními.
  3. Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před jakoukoli formou diskriminace, před psychickým, fyzickým a sexuálním násilím, nedbalým zacházením, využíváním, sociálně patologickými jevy, informacemi, které by mohly ohrozit jejich rozumovou a mravní výchovu a před nezákonnými útoky na jejich pověst. Speciální pozornost je věnována ochraně před návykovými látkami.
  4. Žáci se ve škole chovají slušně k dospělým i jiným žákům školy, zdraví zaměstnance školy srozumitelným pozdravem, zaměstnanci školy na pozdrav odpovídají.
  5. Žáci dbají pokynů zaměstnanců školy.
  6. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto školním řádem.
  7. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu a chování žáka, sdělují jim všechny závažné skutečnosti související se vzděláváním žáka, informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu a chování žáka.     
  8. Vyučující věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí, dětem se zdravotními problémy, berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v poradenských zařízeních a na sdělení zákonných zástupců o žákovi.
  9. Informace, které zákonný zástupce o žákovi poskytne (do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi - zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
  10. Třídní učitelé evidují na základě zápisů v třídních knihách absenci žáků. Vyžadují od zákonných zástupců omluvu nepřítomnosti. Na základě písemné žádosti rodičů uvolňují žáka z vyučování, není přípustná žádost o uvolnění telefonicky, e-mailem nebo faxem.
  11. Vyučující pravidelně informují zákonné zástupce o prospěchu a chování žáků prostřednictvím žákovské knížky, při konzultačních hodinách a třídních schůzkách tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovské knížce.
  12. Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka, konzultuje s ním termín schůzky.
  13. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních hodin, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích vzdělávání a jejich chování. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka škola zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.
  14. Ředitel školy je povinen oznamovat orgánům sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že žák vede zahálčivý nebo nemravný život. Povinností školy ze zákona je ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně právní ochrany dětí a mládeže a Policii ČR, a to zejména v případech jako jsou nedodržování rodičovské zodpovědnosti, trestná činnost páchaná na dětech nebo podezření na ni, záškoláctví nad stanovenou hranici, dealerství a zneužívání návykových látek a podezření na ně, šikana, činnosti páchané žákem, které vykazují znaky přestupku nebo trestného činu.

 

 

 

2         Provoz a vnitřní režim školy

 

2.1       Docházka do školy

 

  1. Žáci přicházejí do školy vhodně oblečeni, připraveni na vyučování, vybaveni potřebnými pomůckami, které si včas před každou hodinou připraví.
  2. Žáci chodí do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu, účast na všech nepovinných předmětech a dalších aktivitách, ke kterým se přihlásili, je pro zařazené žáky povinná.
  3. Žáci dodržují pravidla společenského chování, nenosí v budově pokrývku hlavy.
  4.  Žáci se aktivně zapojují do vyučování, nenarušují průběh výuky, přispívají k tvorbě pozitivního klimatu, při zkoušení neopisují ani nepoužívají nepovolené pomůcky (mobilní telefony, aplikace na „chytrých hodinkách“…), zdvořilost žáků ke všem zaměstnancům školy je samozřejmostí.
  5. K lékaři chodí žáci pokud možno v době mimo vyučování, jinak předloží písemnou žádost zákonného zástupce o uvolnění. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
  6. Každá nepřítomnost musí být zákonným zástupcem ihned (nejpozději však do 3 dnů od začátku nepřítomnosti) omluvena (písemně nebo telefonicky). Žáci předloží písemnou omluvenku neprodleně, nejpozději do 3 dnů, po návratu do školy třídnímu učiteli. Třídní učitel uznává pouze omluvenky v žákovské knížce (notýsku). Třídní učitel může po projednání s ředitelem školy požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem potvrzení ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost nebo jiný úřední doklad stvrzující nepřítomnost žáka ve škole.
  7. Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím na školou předepsaném tiskopisu (formulář ke stažení na www stránkách školy). Při delší absenci, např. z důvodu rodinné rekreace nebo sportovního soustředění, si zákonný zástupce předem dohodne s vyučujícími, jak si žák doplní zameškané učivo. Za doplnění učiva má v tomto případě zodpovědnost zákonný zástupce.
  8. Na základě žádosti zákonných zástupců může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:

-     na 1 vyučovací hodinu vyučující příslušného předmětu, žák o svém odchodu uvědomí i třídního učitele, 

-     na 1 den třídní učitel,

-     na dobu delší než jeden den uvolňuje ředitel školy po předložení písemné žádosti zákonného zástupce.

  1. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole. Žáci mohou odejít bez doprovodu v případě, že o to jejich zákonný zástupce písemně požádá a touto žádostí na sebe výslovně přebere zodpovědnost (formulář ke stažení na www stránkách školy).
  2. Žák, kterému je nevolno, odchází domů nebo k lékaři pouze v doprovodu zákonného zástupce nebo jiné zákonným zástupcem pověřené osoby. Nevolnost hlásí svému třídnímu učiteli, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.
  3. Uvolnění z výuky konkrétního předmětu:

-     Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.

-     Uvolnění z předmětu tělesná výchova je možné jen s písemným doporučením registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Uvolňování lze žádat během roku se zpětnou platností pouze zcela výjimečně, ze závažných zdravotních důvodů doložených lékařským doporučením.

-     Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

  1. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
  2. Podmínky přestupu žáků mezi skupinami jsou stanoveny individuálně ředitelem školy.
  3. Neomluvenou absenci do součtu 10 hodin řeší třídní učitel se zákonnými zástupci formou pohovoru, při součtu nad 10 hodin svolává ředitel školy výchovnou komisi. Ředitel školy je povinen oznamovat orgánům sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že žák vede zahálčivý nebo nemravný život, spočívající zejména v tom, že zanedbává školní docházku, nebo že jeho rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo je zneužívají. Opakované záškoláctví, pokud již byli zákonní zástupci postiženi za přestupek podle platné legislativy, řeší Policie ČR jako trestní oznámení pro podezření z páchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže.

 


2.2        

2.3       Režim činností ve škole

 

Otevření vchodu do šaten:

6.15 hod. až 8.00 hod.  

(při odpoledním vyučování 11.25 – 15.30 hod.)

Pro žáky školní družiny se vchod odemyká v 6.15 hod.

V době uzamčení hlavního vchodu se pro vstup do budovy používá zadní vchod školní budovy.

Vyučování začíná zpravidla v 8:00 hodin.

Výuka končí podle aktuálního rozvrhu jednotlivých tříd.

 

Vyučovací hodiny

 

0. 7,05-7,50

1. 8,0O – 8, 45

2. 8, 50 – 9, 35

3. 9, 50 – 10, 35

4. 10, 40 – 11, 25

5. 11, 35 – 12, 20       

6. 12, 30 – 13, 15       

7. 13, 25 – 14, 10

8. 14, 20 – 15, 05

                  

Přestávky

 

1. 8, 45 – 8, 50                             

2. 9, 35 – 9, 50                             

3. 10, 35 – 10, 40                        

4. 11, 25 – 11, 35                        

5. 12, 20 – 12, 30                        

6. 13,15 – 13, 25                         

7. 14, 10 – 14, 20

        

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. Délka vyučovací hodiny je 45 minut.
  2. Počet dopoledních vyučovacích hodin v jednom sledu je maximálně 6 na prvním i druhém stupni ZŠ.
  3. V případě začátku vyučování od 0. vyučovací hodiny je žákům umožněn vstup do učebny
    10 minut před začátkem vyučování, dohled je v šatně zajištěn.
  4. Žáci vstupují do školy ukázněně, v šatně se přezují do vhodné domácí obuvi a do tříd mohou odcházet 15 minut před začátkem vyučování. Šatna se zamyká 5 minut před zahájením vyučování.
  5. Do školy žáci přicházejí včas, tak aby se mohli připravit na výuku.
  6. Pedagogičtí pracovníci přicházejí do školy dostatečně včas před zahájením vyučování, výchovné činnosti a před výkonem dohledu nad žáky, po příchodu se ve sborovně seznámí s případnými změnami zastupování a dohledů.
  7. Délka přestávky je 5 minut, po 2. vyučovací hodině je zařazena přestávka v délce 15 minut, o této přestávce je žákům umožněn vstup do šaten a v příznivém počasí pobyt na školním hřišti. Mezi dvěma hodinami odpoledního vyučování trvá přestávka 10 minut.
  8. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
  9. Žáci mají právo na přestávku časově nezkrácenou.
  10. Mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá přestávka 55 minut, žákům je umožněn vstup a pobyt v budově školy, žáci se zdržují v určených prostorech, kde je vykonáván dohled (šatny, učebny, hřiště).
  11. Před ukončením dopoledního a odpoledního vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí samostatně školní budovu, samostatně odchází pouze na žádost zákonných zástupců.
  12. Šatny jsou v průběhu celého dopoledního vyučování uzamčeny. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
  13. O velké přestávce mají žáci možnost si vyzvednout věci zapomenuté v šatně. V tuto dobu se žáci v prostorách šaten zdržují po nezbytně nutnou dobu.
  14. Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do 5 minut po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost služba v ředitelně školy.
  15. Během vyučovací hodiny mají žáci zakázáno jíst, pití nápojů se řídí dohodou s příslušným vyučujícím.
  16. Před odchodem na výuku mimo budovu školy a všechny akce konané mimo budovu školy se žáci seřadí na určeném místě a odcházejí na pokyn vyučujícího a za jeho doprovodu.
  17. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují vyučující pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Vyučující odchází ze třídy poslední. Při odchodu z budovy kontrolují pověření pracovníci uzavření a zajištění oken
    a dveří v ostatních prostorách.
  18. Po skončení vyučování se žáci nesmí zdržovat v budově školy, v šatně jsou pouze po dobu nezbytně nutnou, přezují se, obléknou a odchází z budovy.
  19. V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dozoru.
  20. Do pc učebny vstupují jen pověření žáci za přítomnosti učitele, do sborovny a ředitelny  jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni.
  21. 21.     Mobilní telefon, MP3, přehrávač, chytré hodinky a další jiná elektronika nejsou učební pomůcky. Žáci mají zákaz používat tato zařízení ve školní budově a při akcích pořádaných školou. Výjimku může aktuálně povolit pedagogický pracovník. Pokud žák toto ustanovení poruší, bude mu zařízení odebráno, uloženo v ředitelně a k jeho vyzvednutí vyzváni zákonní zástupci.  
  22. V odborných učebnách žáci dodržují řády těchto učeben. Stěhování mezi učebnami (i v případě pobytu žáků o velké přestávce venku) probíhá vždy nejdříve 2 minuty před začátkem vyučovací hodiny.
  23. Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy.

 

 

 

 

2.4       Postup školy při nevhodném chování žáků při vyučování, které znemožňuje vzdělávání ostatních

 

  1. V případě, že se žák chová při vyučování způsobem, který znemožňuje nebo narušuje vzdělávání ostatních žáků, bude vyloučen z vyučovací hodiny do doby, než se ukázní, s tím, že bude pod dohledem a bude se dále vzdělávat (např. pod vedením jiného pedagoga nebo na základě zadané samostatné práce pod dohledem jiného zaměstnance školy, který bude zletilý a bude se školou v pracovně-právním vztahu). 
  2. Toto opatření nemá sankční, ale organizační charakter (čímž není vyloučen postih žáka za dané chování zákonným kázeňským opatřením), neupírá žákovi právo na vzdělávání, resp. možnost plnit svou povinnou školní docházku (žák bude vzděláván v souladu s ŠVP
    a stanoveným rozvrhem hodin, nikoli však společně se třídou, ale samostatně).
  3. Opatření bude reagovat na konkrétní chování žáka a situaci ve třídě (žáka nelze odkázat na samostatnou práci preventivně), bude omezeno na dobu nezpůsobilosti žáka ke vzdělávání v kolektivu.
  4. Pokud žákovo chování a jednání ohrožuje bezpečnost a zdraví jeho, ostatních žáků nebo jiných osob, je škola povinna zajistit takovému žákovi neodkladnou lékařskou péči
    (a uvědomit o tom zákonného zástupce žáka). Dle konkrétních okolností je třeba přivolat
    i Policii ČR.

 

2.5       Režim při akcích mimo školu

 

  1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
  2. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků, výjimkou je přechod žáků na výuku tělesné výchovy, kdy na jednu osobu může připadnout až 30 žáků.  Další výjimky z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.
  4. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy a školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacím zařízení se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.     
  5. V rámci akce mimo školu mohou být žáci po určenou dobu mimo přímý dohled pracovníka pověřeného dozorem, pokud s tím zákonní zástupci vysloví souhlas. Podmínky určuje doprovázející pracovník s přihlédnutím k rozumové vyspělosti žáků.
  6. Za dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.
  7. Součástí výuky je také výuka plavání ve dvou ročnících prvního stupně a lyžařský výcvikový kurz na druhém stupni. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, cyklistika atd. Některých aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné potvrzení.
  8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
  9. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

Školní poradenské pracoviště

 

  1. Hlavní cíle poradenského pracoviště vychází ze snahy komplexního preventivního působení ve škole a ze snahy o zlepšení systému komunikace mezi jednotlivými subjekty školy. ŠPP slouží žákům, rodičům i pedagogům a snaží se nacházet řešení zvládání výukových, výchovných a vztahových potíží.
  2. Práce školního poradenského pracoviště se řídí vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění.
  3. Pracovník školního poradenského pracoviště

-     spolupracují s pedagogy při vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,

-     podílí se na třídnických hodinách ve spolupráci s třídními učiteli,

-     poskytují úvodní poradenskou konzultaci dítěti, které je samo vyhledá,

-     poskytují krizovou intervenci dítěti, které se ocitne v mimořádné situaci,

-     vytváří podmínky k maximálnímu využití potenciálu dítěte,

-     provádí opatření k posílení pozitivní atmosféry ve škole,

-     provádí anonymní anketní šetření a průzkumy ve škole.

  1. Pro individuální či skupinovou práci se žáky (diagnostiku, intervenci) mimo anonymní šetření, krizovou intervenci a počáteční kontakt z iniciativy žáka, je nutný individuální informovaný souhlas zákonného zástupce. Individuální informovaný souhlas je sjednáván písemně, jeho součástí musí být informace o podstatných náležitostech poskytované poradenské služby.
  2. Škola žákům umožňuje v nutných případech vyhledat pomoc školního poradenského pracoviště i v době vyučování. V těchto případech se žáci musí prokazatelně uvolnit
    u svého vyučujícího z dané hodiny. Opakované uvolňování žáka v době vyučování pro práci ve školním poradenském pracovišti je možné jen se souhlasem zákonného zástupce a vyučujících a s vyjasněním, jakým způsobem si žák chybějící látku doplní.
  3. Školní poradenské pracoviště pracuje o velkých přestávkách s žáky, kteří opakovaně porušují školní řád, pracovník školního poradenského pracoviště nad těmito žáky vykonávají dohled. 

 


3         Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy
a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

3.1       Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

 

  1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými pedagogickými
    i nepedagogickými zaměstnanci. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
  2. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.
  3. Do školy nesmí žáci nosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu žáků. Žáci nesmějí do budovy školy vnášet jedovaté látky, hořlaviny a všechny druhy zbraní a obranných prostředků (např. i nože) včetně jejich napodobenin.
  4. Žáci nesmějí vyhazovat věci z oken budovy.
  5. Při výuce v tělocvičně, na školních pozemcích a v odborných pracovnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.
  6. V areálu školy a jejím nejbližším okolí platí přísný zákaz kouření a užívání návykových látek. Tento zákaz platí i při mimoškolních akcích pořádaných školou.
  7. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a poučit je o povinnosti nahlásit návštěvu v ředitelně školy.
  8. Zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
    a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví
    a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody.
  9. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  10. Pobyt ve škole mimo dobu stanovenou rozvrhem a pro zájmovou činnost žáků je možný pouze se souhlasem pedagogického pracovníka, osobou smluvně zavázanou škole, který zároveň přebírá zodpovědnost za žáky.
  11. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. Pro všechny žáky platí přísný zákaz manipulace s okny a regulačními hlavicemi radiátorů bez dozoru pedagogického pracovníka.
  12. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na topení a  okenních parapetech.
  13. Poučení na začátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

-     se školním řádem,

-     se zásadami bezpečného chování v budově školy, při příchodu a odchodu ze školy i při akcích mimo školu,

-     se zákazem přinášet do školy cenné věci a věci, které nesouvisejí s vyučováním,

-     s postupem při ohlašování úrazu a první pomoci, 

-     s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru,

-     s postupy při prevenci sociálně patologických jevů,

-     s bezpečností silničního provozu.

  1. Poučení na počátku první vyučovací hodiny se provádí pouze u některých předmětů, zejména fyziky, chemie, tělesné výchovy, pracovního vyučování a podobně, nebo před výukou v laboratořích, jazykových učebnách, počítačových pracovnách či na školních pozemcích. Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku.
  2. Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu (vycházky, výlety, lyžařské výcvikové kurzy, exkurze, branná cvičení, plavecké výcviky, apod.) provede třídní učitel nebo jiná pověřená osoba. Seznámí žáky se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a poučí je o správném vybavení.
  3. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:

-     varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod.,

-     upozorní je na možná ohrožení života a zdraví,

-     informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, 

-     varuje před koupáním v místech, která neznají, apod.

  1. Užívání sportovních potřeb a náčiní v budově školy je umožněno žákům pouze v hodinách tělesné výchovy, při sportovních akcích a v prostorách k tomu účelu vyhrazených, za přítomnosti dozoru. Vyučující při sportovních činnostech nedovolí, aby se žák bez odložení nebo zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů (např. náramky, hodinky, náušnice, řetízky, pearcing), účastnil příslušné činnosti. Žák ukládá tyto věci k vyučujícímu do úschovy. Žák musí mít cvičební úbor.
  2. Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit třídy
    na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.
  3. Pedagogičtí pracovníci sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a zákonné zástupce postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce povinné údaje.
  4. Každý ze zaměstnanců má povinnost zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, který vykazuje známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých, zajistit nad ním dohled zletilé fyzické osoby a neprodleně oznámit tuto skutečnost ředitelce školy.

 

  1. Žáci jsou povinni okamžitě oznamovat pedagogickému pracovníkovi též změny zdravotního stavu, ke kterým dojde v průběhu vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a které mohou mít vliv na zapojení žáků do těchto činností.
  2. Pro účast v některých vzdělávacích činnostech školy je od žáků požadován posudek o zdravotní způsobilosti.
  3. Všichni žáci jsou povinni bezodkladně oznámit dozorujícímu pedagogickému pracovníkovi úraz, poranění či nehodu pokud jim to zdravotní stav dovolí, nebo úraz jiné osoby (spolužáka), jehož byli svědkem a spolupracovat při vyšetření příčin.
  4. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 
  5. Postup při úrazu:

-     zajistit první pomoc,

-     v akutním případě zajistit ošetření lékařem,

-     informovat vedení školy,

-     zajistit včasné oznámení skutečnosti zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte,

-     provést zápis do knihy úrazů, popř. vyplnit záznam o úrazu,

-     informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem.

  1. Evidence úrazů:

-     Záznam o úrazu provádí zaměstnanec školy, který v době vzniku úrazu vykonával nad žáky dohled. Pokud byl úraz ohlášen dodatečně žákem nebo jeho zákonnými zástupci, záznam provádí opět zaměstnanec, během jehož dohledu k úrazu údajně došlo, nebo třídní učitel.

-     V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při vzdělávání
a s ním přímo souvisejících činnostech a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.

-     O úrazu žáka podá škola bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Pokud nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Dále o úrazu podá škola bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně,
u které je pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě
a zdraví žáků.

-     Při úrazech smrtelných a úrazech, jejichž důsledkem byla nepřítomnost žáka
ve škole, vyhotovuje škola obdobným postupem záznamy o úrazu na předepsaných formulářích. Záznam o jakémkoli úrazu, i evidovaném v knize úrazů se vyhotoví také na žádost zákonného zástupce žáka, zřizovatele, zdravotní pojišťovny žáka, příslušného inspektorátu České školní inspekce nebo místně příslušného útvaru Policie České republiky. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole záznam, pokud je pravděpodobné, že žákovi bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola jeho zákonnému zástupci.

-     Záznam o úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost, nebo pokud je pravděpodobné, že žákovi bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, zasílá škola za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce - zřizovateli, zdravotní pojišťovně a příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

-     Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola navíc ještě místně příslušnému útvaru Policie České republiky a to do 5 pracovních dnů po podání hlášení podle předchozího odstavce.

-     Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze
za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu
o úrazu, podléhají režimu ochrany osobních údajů podle planých právních předpisů.

 

3.2       Ochrana před sociálně patologickými jevy

 

  1. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.
  2. Škola vytváří podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.
  3. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou přísně zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé.
  4. Škola poskytuje žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před sociálně patologickými jevy.
  5. Škola poskytuje žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.
  6. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
  7. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je
    o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
  8. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy a při akcích školy. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který byl stanoven zdravotnickým zařízením. Do školy je přísně zakázán vstup žákům pod vlivem omamných a psychotropních látek a alkoholu. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu.
  9. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
  10. V případech, které stanoví zákon, škola plní ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany dětí obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka.
  11. Součástí veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví jsou informace
    o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
  12. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií ke znevažování důstojnosti, apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubé porušení školního řádu. V těchto případech škola postupuje podle Programu proti šikanování ZŠ Votice.
  13. Pedagogičtí pracovníci v rámci dohledu nad žáky pečlivě sledují prostory, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.

 

 

3.3       Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem

 

Tabákové výrobky

  1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
  2. Pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.
  3. V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.
  4. V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola příslušný orgán sociálně právní ochrany dítěte. 
  5. Konzumace tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných považováno za závažné porušení školního řádu.

 

Alkohol, energetické nápoje a kofeinové nápoje

  1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu a energetických nápojů v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. Alkohol a energetický nápoj je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
  2. V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
  3. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol, energetický nápoj), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.
  4. V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
  5. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola příslušný orgán sociálně právní ochrany dítěte a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně právní ochrany dítěte vyžadovat pomoc.
  6. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole
    i v případě, kdy je žák schopen výuky.
  7. Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dítěte.
  8. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.
  9. Konzumace alkoholu, energetického nápoje ve škole je považována za závažné porušení školního řádu. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických a energetických nápojů.
  10. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
  11. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, energetický nápoj o nálezu ihned uvědomí vedení školy. O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nebo energetický nápoj  nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol, energetický nápoj nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy. O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná
    o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři. 
  12. Žákům není dovoleno do školy nosit a konzumovat kofeinové nápoje (Coca cola apod.).

 

Omamné a psychotropní látky

  1. Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných
    a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.
  2. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci omamných a psychotropních látek v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
  3. V případě, kdy je žák pod vlivem omamných a psychotropních látek do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
  4. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, pedagogický pracovník ihned zajistí vyjádření žáka, sepíše o události stručný záznam, který založí školní metodik prevence do své agendy
    a vyrozumí vedení školy.
  5. V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
  6. V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
  7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů.
  8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval omamné a psychotropní látky ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy). Současně škola splní oznamovací povinnost k příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dítěte.
  9. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.
  10. Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.
  11. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem omamných a psychotropních látek, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
  12. Distribuce omamných a psychotropních látek je v České republice považována
    za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující. Přechovávání omamných a psychotropních látek je také vždy protiprávním jednáním.
  13. Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci omamných a psychotropních látek, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.
  14. Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně právní ochrany dětí obce s rozšířenou působností.
  15. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, o nálezu ihned uvědomí vedení školy. Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru, o nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.
  16. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, o nálezu ihned uvědomí vedení školy. O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy. O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka. V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.
  17. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou omamnou nebo psychotropní látku u sebe, jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR. Pracovníci školy bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka. Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR ho mají pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

 

 

Krádeže, vandalizmus

  1. Pedagogové vedou žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.
  2. Pracovník, kterému byla krádež oznámena, o události pořídí záznam na základě výpovědi poškozeného.
  3. Zákonný zástupce žáka má možnost věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR).
  4. V případě, že je znám pachatel, nahlásí škola věc orgánu sociálně právní ochrany dětí a současně věc předá orgánům činným v trestním řízení.
  5. Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je o celé záležitosti vyhotoven záznam. V případě, že viníka škola zná, bude na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

 

 

4         Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

  1. Žáci mají právo využívat přiměřeně svému věku a schopnostem materiální vybavení školy, včetně majetku předaného škole zřizovatelem, a to v souladu se školním řádem a dalšími předpisy.
  2. Povinností žáků je chránit a nepoškozovat majetek školy, včetně majetku předaného škole zřizovatelem, ani majetek spolužáků.
  3. Každé poškození majetku nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.
  4. Žákům školy jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu a jeho případné poškození nahradit.
  5. Poškodí-li žák učebnice, pomůcky a další majetek školy, žáků, učitelů či jiných osob, je povinen nahlásit poškození třídnímu učiteli.  Škodu způsobenou ztrátou, úmyslným jednáním či nedbalostním jednáním je povinen v plné výši uhradit nebo na vlastní náklady odstranit zákonný zástupce žáka.
  6. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody se zákonnými zástupci je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
  7. Žák udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.     
  8. Po skončení každé vyučovací hodiny si žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí, určení žáci – služba se postarají o pořádek ve třídě. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě. Žáci udržují čistotu a pořádek ve své třídě, podílí se na zachování pořádku v budově i v okolí školy. 
  9. Žáci školy a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.
  10. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce. Žáci nenosí do školy cenné předměty (tablety, notebooky, přehrávače, šperky apod.) a větší částky peněz. Hodinky, šperky, peněženky, mobilní telefony apod. mají žáci neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu. Škola je za jejich případnou ztrátu odpovědná pouze na základě obecných předpisů o odpovědnosti za škodu.
  11. Žáci odpovídají za své osobní věci, dbají na jejich dostatečné zabezpečení. Ztráty či poškození hlásí třídnímu učiteli. V případě potřeby zažádají prostřednictvím třídního učitele o uložení cenností v kanceláři školy.
  12. Nalezené věci se odevzdávají do ředitelny nebo kanceláře školy.
  13. Při ztrátě věci musí žák ztrátu neprodleně oznámit třídnímu učiteli, v případě, že ztracená věc nebude nalezena, vyzvedne si u účetní tiskopis pro hlášení pojistné události
  14. Žáci bez dovolení nemanipulují s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.

 

 

5         Pravidla pro hodnocení žáků (klasifikační řád)

 

Základní pravidla hodnocení a klasifikace žáků se řídí zákonem č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
v platném znění, vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění.

 

5.1       Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

5.1.1        Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

 

  1. Hodnocení žáků je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení, hodnocení je:

-        pedagogicky zdůvodněné,

-        jednoznačné,

-        srozumitelné,

-        srovnatelné s předem stanovenými kritérii,

-        všestranné,

-        odborně správné

-        doložitelné,

-        respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

  1. Základem hodnocení žáků je, do jaké míry je žák vybaven klíčovými kompetencemi a do jaké míry si aktivně osvojil stanovené učivo. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Škola proto využívá soubor nástrojů pro hodnocení a klasifikaci žáků, které vycházejí z pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  2. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  3. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Žák má právo na objektivní posouzení svých znalostí, vědomostí a dovedností. Hodnocení poskytuje žákům zpětnou vazbu.
  4. Hodnocení žáků je činnost, kterou učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce, ale i na akcích školy po celý školní rok.
  5. Při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech daných školním vzdělávacím programem se posuzuje:

-        úroveň vykonávání intelektuálních, praktických, tvůrčích a motorických činností,

-        kvalita osvojení požadovaných faktů, poznatků, definic, zákonitostí a vztahů,

-        schopnost aplikovat osvojená fakta, poznatky, definice, zákonitosti a vztahy při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů,

-        úroveň myšlení žáka, jeho správnost, logičnost, samostatnost, schopnost tvůrčího myšlení, schopnost kritického myšlení,

-        slovní projev žáka, jeho odborná a jazyková správnost, schopnost formulace myšlenek, názorů, věcnost, výstižnost, souvislost a kultivovanost vyjadřování,

-        grafický projev žáka, jeho přehlednost, čitelnost, estetičnost a systematičnost,

-        aktivita, snaha a výkonnost, zájem a vztah k činnostem uskutečňovaným ve škole,

-        schopnost spolupráce a komunikace, schopnost naslouchání druhým a schopnost sebereflexe,

-        účinnost získávání a třídění informací, porozumění a interpretace textu,

-        úroveň osvojení účinných metod samostudia,

-        samostatná písemná, ústní i praktická příprava žáků,

-        schopnost organizace vlastní práce, z hlediska správných technologických postupů, bezpečnostních předpisů, ochrany zdraví a péče o životní prostředí.

  1. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.

-        Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

-        Celková klasifikace se provádí na konci každého pololetí ve všech předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

-        Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

-        Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

-        Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru klasifikace za příslušné období.

  1. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
  2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
  3. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat hodnocení, které žák v průběhu období získal a které bylo sděleno zákonným zástupcům.
  4. Na konci prvního pololetí vydává škola výpis z vysvědčení, na konci druhého pololetí vydává škola žákovi vysvědčení.
  5. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
  6. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, atd.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  
  7. Vyučující zajistí zapsání známek také do školní matriky a dbá o jejich úplnost. Do matriky je zapisováno hodnocení z jednotlivých předmětů, hodnocení chování a udělená výchovná opatření.
  8. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byly včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka:

-        průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

-        na konzultačních hodinách a třídních schůzkách (údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány individuálně pouze zákonným zástupcům žáka),

-        před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období) – písemné hodnocení v žákovské knížce

-        případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

  1. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit na třídní schůzky nebo konzultační hodiny ve školou určeném termínu, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace.
  2. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
  3. Pokud je žák hodnocen nedostatečně v prvním nebo druhém pololetí, jsou rodiče písemně informováni o možnosti komisionálního přezkoušení a opravné zkoušce.
  4. Třídní učitelé (výchovní poradci) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující se závěry a doporučeními psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovných poradců) na pedagogické radě.   
  5. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
  6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  8. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
  10. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2 školského zákona. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 
  11. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
  12. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
  13. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák podle věty první vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2 školského zákona, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41 školského zákona, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.

 

 

5.1.2        Výchovná opatření

 

  1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka - napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
  2. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem. Dopustí-li se žák takového jednání, oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.
  3. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
  4. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
  5. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a)      napomenutí třídního učitele,

b)      důtku třídního učitele (uděluje TU a ohlásí řediteli školy)

c)      důtku ředitele školy

  1. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
  2. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
  3. Udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

 

 

 

Kritéria pro udělení kázeňských opatření:

 

Napomenutí třídního učitele: Žák se neřídí nebo nerespektuje pokyny pedagogických pracovníků nebo jiných pověřených osob, dopustí se drobného přestupku proti pravidlům školního řádu.

Důtka třídního učitele: Žák vážně poruší školní řád nebo se dopouští opakovaných přestupků proti pravidlům školního řádu.

Důtka ředitele školy: Žák hrubě poruší školní řád nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků proti pravidlům školního řádu.

 

5.1.3        Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

  1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
  2. Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
  3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
  4. Žák je veden k tomu, aby byl schopen posoudit svou:

-          schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,

-          schopnost orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,

-          schopnost prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu (pochopit svou roli v kolektivu, změnit svou roli v kolektivu vrstevníků),

-          schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, prezentací i s využitím ICT

-          schopnost výběru - pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí,

-          schopnost řešení dominantních částí úloh,

-          schopnost využívání mezipředmětových vazeb,

-          schopnost aplikovat etické principy v praxi,

-          schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností.

 

  1. Žák je systematicky veden k využívání a potřebě sebehodnocení tak, aby zvládl:

-          porovnávat názory, formulovat své myšlenky,

-          přijmout názory druhých,

-          naslouchat a vnímat,

-          uvědomovat si klady a zápory,

-          komunikovat,

-          obhajovat vlastní názor,

-          monitorovat a regulovat své učení,

-          hodnotit své výkony, kvalitu své práce a schopnost učit se stanovit si reálné cíle,

-          plánovat metody, jak dosáhnout stanovených cílů.

-           

5.1.4        Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a žáků mimořádně nadaných

 

  1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.
  2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo
    na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám
    a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.
  3. Podpůrná opatření spočívají zejména v poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče, použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovým vzdělávacím programem, vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, využití asistenta pedagoga, poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.
  4. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.
  5. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení.
  6. Individuální vzdělávací plán je zpracován vyučujícími ve spolupráci s třídním učitelem, výchovným poradcem a zákonnými zástupci žáka podle povahy speciálních vzdělávacích potřeb.
  7. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.     
  8. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  9. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka popsané
    v individuálním vzdělávacím plánu. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevují speciální vzdělávací potřeby.
  10. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
  11.  

5.1.5        Způsob hodnocení žáků - cizinců

 

  1. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
  2. Při hodnocení žáků - cizinců ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
  3. Při hodnocení žáků - cizinců v jakémkoliv předmětu se přihlíží k úrovni jejich jazyka.
  4. Při hodnocení žáka cizince škola používá individuální kritéria hodnocení tak, aby hodnocení zahrnovalo všechny souvislosti, které ovlivňují výkon žáka.
  5. Žák na konci 1. pololetí nemusí být hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu - pokud by žák nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, musí opakovat ročník.
  6. Na základě posouzení pedagoga může být žákům cizincům vytvořen vyrovnávací plán, ve kterém jsou stanoveny cíle a obsah vzdělávání tak, aby byly pro žáka reálně dosažitelné, reagovaly na žákovu výchozí situaci a vedly k vyrovnání vzdělávacích a sociálních bariér.

 

5.2       Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

  1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

-     soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

-     soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

-     různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
a didaktickými testy,

-     analýzou činností a výsledků žáka,

-     konzultacemi s ostatními učiteli, popřípadě dalšími odborníky,

-     rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka,

-     sebehodnocením žáka,

-     hodnocením samostatných prací žáků (referáty, prezentace).

  1. Žák 2. – 9. ročníku musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období, jsou povinni vést si evidenci o každé klasifikaci žáka.
  2. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období, výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při doporučení individuálního přezkoušení odborníkem.
  3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.
  4. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka a to prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení přiměřeně využívá i sebehodnocení žáka.
  5. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
  6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem (nejméně týden). Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do poznámek třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
  7. Splněné domácí úkoly na procvičování probrané látky může učitel hodnotit známkou. Nesplnění domácího úkolu se vyznačí v žákovské knížce.
  8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

 

 

  1. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

-     žáci mají nárok na omluvu z přípravy na vyučování po dobu 1 týdne od příchodu do školy, pokud absence trvala více než 1 týden,

-     žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

-     účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

-     učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

-     před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

-     prověřování znalostí provádí učitelé až po dostatečném procvičení učiva.

5.3       Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace
a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

 

5.3.1        Hodnocení chování

 

  1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
  2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.
  3. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
  4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 
  5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
  6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

-                 průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

-                 při třídních schůzkách a konzultačních hodinách,

-                 před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období) – písemné hodnocení v ŽK

-                 okamžitě v případě hrubého porušení školního řádu.

 

5.3.2        Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo takových provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.


5.3.3        Stupně hodnocení prospěchu v povinných a nepovinných předmětech

Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a)      1 – výborný,

b)      2 – chvalitebný,

c)      3 – dobrý,

d)      4 – dostatečný,

e)      5 – nedostatečný.

 

Při hodnocení podle této stupnice jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice,
na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".

 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

-        předměty s převahou teoretického zaměření,

-        předměty s převahou praktických činností,

-        předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

 

5.3.3.1       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:

-        ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

-        schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických
a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů
a zákonitostí,

-        kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

-        aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

-        přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

-        kvalita výsledků činností,

-        osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný): Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný): Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý): Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný): Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný): Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

5.3.3.2       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

 

Převahu praktických činností mají v základní škole praktické činnosti, praktika, domácnost, audiovizuální tvorba a podobné.

Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření se v souladu
s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:

-        vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

-        osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

-        využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

-        aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

-        kvalita výsledků činností,

-        organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

-        dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

-        hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

-        obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

Vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný): Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný): Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý): Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný): Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný): Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

5.3.3.3       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Převahu výchovného zaměření mají předměty výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, sportovní a pohybové aktivity, užitá estetika, zpěv a rytmika a podobné.

V předmětech výchovného zaměření je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování. V tělesné výchově vychází ze somatotypu žáka, nedochází k paušálnímu porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků.

Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:

-        stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

-        osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

-        poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

-        kvalita projevu,

-        vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

-        estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

-        v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví.

 

Vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný): Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 (chvalitebný): Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků školního vzdělávacího programu. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 (dobrý): Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný): Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 (nedostatečný): Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

5.4       Slovní hodnocení

 

5.4.1        Zásady pro používání slovního hodnocení

 

  1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady po projednání v pedagogické radě.
  2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  5. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných
    a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

 

 

 

 

5.4.2        Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení hodnocení žáka na vysvědčení:

 

 

Chování

1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo takových provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

 

 


Ovládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje nepřesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita a zájem o učení

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

5.5       Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a)      prospěl(a) s vyznamenáním,

b)      prospěl(a),

c)      neprospěl(a),

d)      nehodnocen(a).

 

Žák je hodnocen stupněm

 

a)      prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění,

b)     prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c)      neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d)     nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

5.6       Komisionální a opravné zkoušky

 

5.6.1        Komisionální zkouška

  1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

-        má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí (kromě hodnocení chování a předmětů výchovného zaměření), 

-        při konání opravné zkoušky

-        při plnění povinné školní docházky v zahraničí na žádost zákonného zástupce.

  1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
  2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)      předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)      zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)      přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

  1. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
  2. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
  3. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  4. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
  5. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku podle § 53 školského zákona.
  6. Třídní učitel zapíše do školní matriky poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.


 

5.6.2        Opravná zkouška

 

  1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku (tj. do 31. srpna) v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  3. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě.
  4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  5. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
  6. Třídní učitel zaznamená údaje o opravné zkoušce do školní matriky.

 

5.6.3        Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí

  1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může
    na žádost zákonného zástupce konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků zkoušky z vybraných předmětů, zkoušky jsou komisionální.
  2. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku, koná ji:

-     ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

-     v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

-     na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

  1. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy s výjimkou předmětů volitelných.
  2. Pokud žák zkoušku nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze zahraniční školy za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
  3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
  4. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka.
  5. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušné období zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
  6. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".
  7. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  8. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.